Jáva je jedním ze 17,5 tisíce další ostrovů patřící Indonésii. Je to nejlidnatější ostrov světa, žije zde vícenež polovina indonéské populace. Veliká část z nich působí v hlavním městě Indonésie – Jakartě. Jáva je téměř celá vulkanického původu, řada sopek je stále aktivních. Ačkoliv je etnicky poměrně rozmanitá, převládá zde islám. V poslední době se jávská města stávají moderními aglomeracemi, přesto však nabízejí řadu přírodních zajímavostí i odlehlý vesnický život.
Ostrov pro opravdové cestovatele
Jáva je unikátní hned z několika důvodů. Jedním z nich je několik stěžejních cestovatelských zajímavostí, které činí tento kus země mezi opravdový turistický unikát. Na Jávě lze vystoupat na celou řadu sopek, je jich na ostrově více než 100, přičemž třetina z nich je stále aktivní. Ano, sopky se zde občas probudí k životu a tento fakt je třeba přijmout, jelikož Indonésie patří do Ohnivého kruhu charakteristického častým výskytem vulkanické činnosti. Sopky jako Bromo, Kawah Iljen, Kelut, Merapi jsou úchvatné a patří mezí oblíbené cíle cestovatelů.
Další zajímavostí jsou buddhistické chrámy, hinduistické komplexy či islámské mešity. Jeden z nich se pyšní faktem, že je největším buddhistickým komplexem na světě vůbec – více o něm se dozvíte v textu níže. Další, stojící v západní indonéské metropoli Jakartě, je největší moderní mešitou svého druhu v rámci jihovýchodní Asie, pojímající až 120 tisíc věřících. To jsou unikáty, že?
Pulsující velkoměsta a zcela odlišný, obyčejný život na vesnicích, rýžových a kávových plantážích. I to je Jáva. Kontrasty jsou zde opravdu veliké, ale ničemu to nevadí pro harmonický život místních obyvatel. Oblíbená provincie Yogyakarta je významných centrem batikovaného oblečení a její další zajímavost tkví v tom, že oproti jiným provinciím Indonésie zde jako v jedné z pěti dalších byl zachován sultanát.
My jsme se v tomto roce vydali v rámci našich cest na putování centrální Jávou, na vlastní oči objevit a prozkoumat místa, kde se nejednomu cestovateli zatají dech. Nevyjímaje východní Jávu, kam již cestujeme s našimi výpravami. A pravdou je, že Jáva se vedle Bali stává naším dalším oblíbeným cílem. Dnes Vám přinášíme report z dvou míst, která rozhodně doporučujeme na Jávě navštívit, protože nás opravdu okouzlila a jak jsem zmiňovala v úvodu, jsou to místa, kde se opravdu tají dech a která si každý cestovatel bude pamatovat do konce života.
Kráter sopky Kawah Iljen
Tato sopka se nachází na východním pobřeží ostrova. Velmi jednoduše sem lze přicestovat ze sousedního ostrova Bali. My sem velmi rádi přijíždíme na několik dní, jelikož život tady je opravdu poklidný a prozatím pro západní turisty neobjevený.
Na sopku Iljen doporučujeme vyrazit v nočních hodinách, jelikož jeden z tajů, který je zde k vidění, lze spatřit pouze v noci. Uvnitř kráteru sopky můžete pozorovat modré plameny hořící síry. K tomuto jevu dochází v případě, kdy sopečné plyny obsahující síru přicházejí do styku se vzduchem o teplotě vyšší než 360 stupňů Celsia. Tyto plyny, které se dostanou do ovzduší, ozáří roztavená horká láva a díky tomu vypadají jako hořící modré plameny.
Uvnitř kráteru sopky se nachází nejkyselejší sirné jezero na světě. Abyste ho mohli spatřit, musíte mít štěstí, dost často z něj totiž jde tolik výparů, že jej ani za dne nelze dost dobře zahlédnout v plné kráse. Nicméně co oči nevidí, váš nos cítí dokonale. Sirné výpary jsou pro někoho tak dráždivé a agresivní, až že vám z nich může udělat zle. Dobrodružství je pro každého posilněno i zmírněno tím, že na vrchol sopky stoupáte s plynovou maskou.
Dalším unikátem tohoto místa je fakt, že těžba síry se provádí ručně, od druhé světové války se na způsobu těžby v podstatě nic nezměnilo. Sběrači, kteří každý den dvakrát odnosí v nůších nálož o váze 40-60kg za opravdu směšnou odměnu (v přepočtu si vydělají zhruba 1Kč za 1kg síry) si alespoň snaží přivydělat prodejem ručně vyřezávaných sošek z tohoto sesbíraného vulkanického minerálu. Ba co víc, pracovní podmínky jsou pro mnohé sběrače natolik zdravotně náročné, že je po několika letech tvrdé práce potkávají významné zdravotní problémy.
Výlet na sopku Kawah Iljen doporučujeme rozhodně spojit s východem slunce. Denní světlo toto smutné místo promění ve zcela unikátní měsíční krajinu. Každý výhled zde stojí za to a vy tak máte možnost užívat si neotřelé pohledy na nevšední scenérii. Cesta zpět do výchozího místa nabízí další krásné výhledy, tentokrát do zelené hornaté krajiny, která jakoby na tomto místě nebyla ani skutečná.
Buddhistický chrám Borobudur
Jakmile jsem před rokem zaznamenala existenci tohoto chrámu, byl okamžitě na mém seznamu míst, kam se musím podívat. A jak se mi často děje – má přání můj vesmír zaznamená a plní mi je s velikou radostí. Takže jsem brzy byla na tomto okouzlujícím místě. A bylo to prostě WAAAAU!
Jedná se o buddhistické poutní místo, kde lze spatřit více než 500 soch Buddhy a v podstatě celý životní příběh Siddharty, bráhmanského syna hledajícího smysl života.
Tento budhistický chrám z 8.století, největší svého druhu na světě, je v podstatě takovou několika úrovňovou stúpou, vypadající jako ohromná kamenná pyramida. Svým půdorysem obkresluje tvar mandaly, rozpíná se do čtyř světových stran a přes tři úrovně buddhistické kosmologie symbolizuje ideální poutnickou cestu světem touhy, forem a beztvarosti. Reliéfní příběhy je třeba dle rituálních pravidel obcházet ve směru hodinových ručiček. Považují se v současné době za nejkomplexnější buddhistické reliéfy na světě.
Tento vzácný a impozantní chrám si prošel dlouhou ničivou historií přírodními katastrofami, byl pohlcen džunglí a upadl na nějaký čas v zapomnění. Byl znovuobjeven až v 19.století, od té doby se tato stavba stala středem zájmu, proběhla zde rozsáhlá renovace pod vedením UNESCO a chrám se tak opět stává předmětem uctívání. Je to opravdu uchvacující místo s úžasným příběhem, historií a neskutečnou energií.
A co dál?
Takto bych s krásami Jávy mohla pokračovat ještě dlouho. Indonésie je nekonečná studnice a tak vám ráda nasdílím další inspiraci zase příště, buďto tady na blogu nebo v cestovatelském klubu.
