Madeira je parádní destinace pro aktivní turisty. Nabízí nádherné vyhlídky, trasy pro pěší turistiku a zážitkové koupání v divokém oceánu. Tyto 3 věci nejsou typickou charakteristikou odpočinkové dovolené a dokonce pro některé rodiče s malými miminky představují velkého strašáka dovolené. Já tomu rozumím a také vím, že tahle kombinace dokonce nevyhovuje ani některým dospělým.
Naopak se najde také velká řada těch, kterým aktivní dovolená dělá dobře a jinak si svou dovolenou ani neumí představit. Pokud jste to vy, koho volá dobrodružství a ponávání, vítejte mezi mou krevní skupinou a čtěte dál, třeba Vás naše cesta také inspiruje vyrazit na Madeiru klidně i s malým dítětem.
Létání s miminkem
Pokud mi některá máma řekne, že létat s jejími dětmi prostě nejde, protože na to nejsou – pravděpodobně to v jejím případě opravdu nepůjde. V mém případě je létání po Evropě jedna z nejmenších překážek, která mě osobně v cestování s dětmi brání. V tomto je to jako ve všem jiném, kdo chce – hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody. A já jsem od přírody prostě pozitivní duše 🙂
My s mým mužem jsme byli v tomto ohledu pozitivní a celá cesta pro nás proběhla v poklidu. Víc o tipech na téma cestování s dětmi sdílím v rozhovoru s Lucií Machutovou, zažranou mámou, můžete si nás poslechnout na YouTube ZDE.
Tvrdím a věřím, že když chtějí rodiče, jde všechno. Samozřejmě, způsobem každému vlastním.
Ráda zde ale i přesto nasdílím několik vhledů pro maminky nebo rodiče, které svou první cestu teprve chystají.
Už před samotným odletem na Madeiru jsem z prvního letu našeho miminka měla dobrý pocit, nebyly ve mně žádné strachy. Možná právě proto proběhla celá cesta naprosto bez problémů. Možná se nám ale taky narodila do rodiny cestovatelská duše (ikdyž o cestování v autě se to vážně říct nedá). Co ale v našem případě vnímám jako další faktor úspěchu je, že NA CESTU JSME BYLI DVA. A fakt v tomhle případě, ve dvou se to lépe táhne, zejména když jste u rentgenu zavazadel a miminko vám zrovna usne, v kočáře nebo nosítku, a vy musíte projít leteckým skenrem. To znamená vyndat všechno potřebné z batohů – miminkovskou výživu, vodu, laptop, sundat ze sebe bundu, nosítko, rozložit kočár, a tím pádem vzbudit spící dítě,… To je k naštvání! A nutno podotknout, tenhle samotnej úkon je pro dva dospěláky proces, natož pro samotnou mámu s miminkem.
Tady musím podotknout, že pro první miminkovskou leteckou zkušenost doporučuji mít vedle sebe někoho, kdo je vám po celou dobu cesty nápomocný a schopný se s vámi v péči o miminko vystřídat. Je to neocenitelná pomoc. Jde o to si to napoprvé osahat, vyzkoušet, vychytat mouchy, zjistit co všechno se bude vlastně dít a mít připravené varianty pro různé situace. Protože kdo je připraven, není zaskočen 🙂
Největším nekomfortem během letových dní pro mě byla již zmiňovaná situace, kdy jsem musela spokojené spící miminko vyndat z nosítka, abych s ním prošla (samozřejmě bez nosítka) rentgenem. Mámy napadne přesně to, co mě osobně naštvalo: „Díky, právě jste mi probudili dítě, který konečně zabralo!“ Ale brala jsem to z tý lepší stránky – bude spát během letu a to je vlastně ta lepší varianta.
Kvůli kovidu (možná nyní se víc hodí díky koviduJ) se nám čas pro odbavení a cestu z odbavovací přepážky na odletový gate výrazně prodlužil. Nebyl čas se nudit, pořád se něco dělo, dojít sem, přejít tam, pro dítě se v tom novým letištním prostředí objevuje spoustu nových vjemů a situací. Že bylo na co koukat, přesně to konkrétně platilo pro naše pětiměsíční mimčo.
Pro naší dceru byla kombinace ruchu na letišti a smějících se spolucestujících neskutečně zábavná a tak jsme letiště zvládli v podstatě na jedničku.
Během čekání na letišti a cestování s dětmi doporučuji využít letištní salónky. Najíte se, zajdete si bez fronty na záchod a užijete si chvíli klidu v tichém prostředí.
My na cestách rádi využíváme letištní salónky. Tentokrát jsme zvládli jen suprově čistý a navoněný toalety bez fronty – což je na přebalení k nezaplacení, a jedno malý rychlý pivo na cestu – a to se hodí vždycky. Obecně vidím přínos v klidnějším prostředí bez velkých davů proudících lidí, možnost občerstvení pro rodinu, dítě a klidný, dobře vybavený baby koutek.
A kdo to nezná, tak těsně před nástupem do letadla se odevzdá kočárek – v našem případě skládací dvojkombinaci, kterou nám odbavili do nadměrných zavazadel. Většina aerolinek nabízí tuto možnost zdarma, využili jsme ji včetně možnosti přepravy vajíčka do auta (taky zdarma).
Všechny letištní patálie proběhly úplně v pohodě. A v tomto módu jsme pokračovali dál. Stále v pozitivním naladění. Já samotná jsem byla až překvapená, že během letu z Prahy se Andělka ozvala jen jednou a to když chtěla nakojit. Jinak byla dokonalé zlatý, smějící se miminko. Dlouhou chvíli jsme zahnali procházkou v uličce a samozřejmě i hračkami nebo povídačkami.
Velikou odměnou za úspěšně zvládnutý let pro mě byl obdiv cizích spolucestujících, kteří mi po doletu došli sdělit slovní pochvaly. V našem případě platí a je to u cestování s dětmi novým pravidlem: Pokud bych si měla vybrat 10-ti hodinovou cestu autem do Chorvatska nebo let na Madeiru, mám vždycky jasno – vítězí letadlo. Pohodlí vítězí.
Lety po Evropě netrvají nijak závratně dlouho, aby se to nedalo s miminkem zvládnout. Naše Andělka byla ještě v době naší dovolené plně kojená – to je taky veliká výhoda, odpadá totiž starost navíc s řešením příkrmů. Vzlétání a přistávání je totiž s kojencem absolutní maličkost – kojení vyřeší miminkám problém s tlakem v uších a ještě malého kojence uspí, cesta mu pak rychleji uteče, když polovinu z ní prospí.
A tak já vám, milí rodičové, přeji pohodové cesty letadlem, ať to bude kamkoliv a ať jsou vaše miminka skvělí parťáci na cesty.